Archiv štítku: Cancák

Procházky do okolí Cimburku , Půlčin

V sobotu po práci jsme si opět udělali procházku do okolí Cimburka. Plánem bylo najít roztroušené skály  ke kterým nevede značka . Opět jsme prošli kolem  sv. Klimenta A odpoutali se od turistické značky.  Náš plán najít skalky , ale ztroskotal na mém nálezu pokácených bříz . Bylo to skoro čerstvá těžba. A dali se najít pěkné kousky kůry.  Všichni si udělali pauzu a já loupal . Aja s Ondrou to taky zkoušeli . Ivetka  se kochala výhledem. Ani sem se nenadál a již nastal čas k návratu k autu. Skoro sem se viděl jak z natěžené kůry zkusím nějakou krabičku. Ale nakonec jsem večer již nic nestihl. No nic příště.

V neděli ráno jsme výlet směřovali na Půlčiny. Udělalo se nádherné počasí . Do osady jsme dojeli tak akorát včas, ještě bylo kde zaparkovat. Prošli jsme  osadou, směrem ke campu a potom hurá směr skály. Opravdu krásné počasí , podzim , skály . Paráda.

 

Stopy Velké Moravy v okolí Cimburka

Prostě jsme si s dětma a kamarádem Syslem udělali sobotní výlet k Cimburku. Ale na něj jsme nešli. Vzali jsme to kolem Kozla na Kazatelnu a potom směr sv.Kliment. Tím že jsme nekopírovali úplně přesně značky jsme opět našli pěkná zákoutí se strom dědečky…… O sv Klimentovy jsem už věděl, ale až na samotném místě mně překvapila významnost místa pro Velkou Moravu . Více se dočtete : http://www.klimentek.cz/

Výlet byl podařený a přivedl mně k uvědomění že jsem dost naše Chřiby opomíjel a neprobádal. Přestože jsem na Chřibech udělal první tulácké krůčky . Brzy jsem je opustil a toulal se raději v Hostýnkách, Beskydech, Jeseníkách a ještě dál 😉

Něco málo foteček :

m_10370905_856376491041707_839598923685889103_nm_1069836_862749170404439_6094919853080116995_nm_10592975_862749293737760_9195023718214323100_n m_1978851_862748720404484_8326017863828785358_nm_10177235_862748807071142_2228070231500926981_nm_10665854_862748610404495_4451393432240176333_n m_10177235_862749917071031_2051670258021675478_nm_10678631_862749847071038_3163268991897436037_nm_10676354_862749083737781_3364282657016070844_n m_1002376_862749567071066_6433828795365157747_nm_10414647_862749627071060_5168527833561569124_nm_10670209_862749457071077_4633291438712954583_nm_10710636_862747803737909_424080964925289660_n m_10672360_862749767071046_6863749306549595017_nm_10710678_862749973737692_4648795897402145659_nm_10653397_862750027071020_8714376467411399569_nm_10171786_862751057070917_641635264923098576_nm_10387464_862750507070972_3752561416219322597_nm_10371374_862750750404281_3651408589523114438_n m_10408730_862750650404291_2012976145441200008_nm_10675574_862750337070989_6085220742130995645_nm_10696158_862750580404298_2023165214834508258_nm_10672354_862750930404263_4347329659979428113_nm_10703783_862750243737665_7480851055603965031_nm_10645252_862751243737565_6626022634533868738_nm_10343507_862751143737575_7961398651953803039_nm_10670035_862751343737555_5280252410358332492_n

Muna v bílém ;-)

20. – 21.9  jsme opět vyrazili na náš objekt na Munu. Po brzké ranní směně , návštěvě nemocnice s Ondrou ( ušní ) a předání Andrejky babičce ( marodila na antibiotikách) Jsme opravdu brzo ráno vyrazili….. 😉  Proto jsme oproti plánu dorazili na 12 hodinu sobotní . Keny a Quido dorazili z Prahy již v pátek večer.  V plánu jsme měli zateplení komínu, natření okenic a dveří s hnědé na modrou ( barvu vybrali děti) a k tomu mně napadlo nabílit venkovní zeď. A večer nás čekal první společný oheň na Muně – potlach. Nakonec jsme se sešli v naší klasické sestavě Diskutéři, Táborníci, Foglarovci, Rangers a my Lakrosáci.  Na fotečkách je k nakouknutí jak se vše zdařilo :

m_16376_856355631043793_8237239232494457294_nm_1610780_843214459024577_5911410681634956785_n m_14226_856376997708323_3406106640971542024_nm_10304711_856377041041652_6710401969472090574_nm_10653328_843214499024573_5962559790558712682_nm_10625157_843214599024563_1381222291316068652_nm_1977195_843214679024555_1299214058829127603_nm_10370905_856376491041707_839598923685889103_nm_10426753_856376457708377_3500045206610011163_nm_10698553_856376407708382_95137713508420501_n m_10599296_843214622357894_6022152304186191645_nm_10616256_843214225691267_7030182041364203617_n m_10622970_856376687708354_1878845541682800350_nm_10670128_856376721041684_1833212169132900371_nm_480766_856376951041661_3539583717762063036_nm_10411304_856376891041667_2522439798030707812_n m_10628363_856376817708341_9113154083589680517_n m_10647122_856376854375004_6626582950424427509_nm_10392291_856376274375062_8263423754076066236_nm_10704107_856376151041741_2360196237682749396_n m_10704180_856375974375092_7590244355171075707_n m_10710624_856376217708401_5674224368412626144_n

Ivetčina Kejkle 6. 7. 2014

Ivetka se často při procházkách s Betynkou  po Kotojedské ulici kochala  výhledem na Hostýn… A jednoho dne, kdy četla od Paula Coelha Poutníka, ji  napadlo, že také  moc touží po nějaké pouti… Santiago bylo moc daleko, ale Svatý Hostýn je přece na dohled a tak byl cíl cesty jasný:  dojít z  Kroměříže pěšky  přímo z domu rovnou až tam – k tomu krásnému kostelu  na  Hostýně:-)!!!

Když mně tento nápad tlumočila, podíval jsem se do mapy a naplánoval trasu .  Byl vybrán den, pak se to ale  o jeden posunulo, protože potkávat se z účastníky cyklo závodu Drásal by nám moc pohody  na trase nepřidalo:-)

Vyrazili jsme tedy ne v sobotu , ale v neděli. To se nám odvděčilo krásným slunečným dnem. Ráno nás to počasí nadchlo, ale v průběhu dne  již to sluníčko tak ideální  nepřipadalo…  Brzy ráno jsme tedy zamkli barák a dali se na cestu, odhadem 34 km. Naše kroky směřovaly do Dolních zahrad přes Zámeček na Záhlinice, Kurovice, Ludslavice, Martinice  a Přílepy. Pasáž od  Záhlinic do Přílep byla  díky nádhernému počasí a chůzi po  rozpálené silnici po nekonečné   rovině bez větší možnosti úkrytu ve stínu poměrně náročná …ale díky dlouhé aleji planých třešní se to dalo alespoň pro druhou polovinu členů výpravy zvládnout s radostí…….
Nad Přílepy  u kapličky jsme si dali rekonstrukční přestávku. Před námi byla hezčí pasáž lesem , ale zato do kopce s kopce. A tělo již po první polovině trasy hlásilo únavu. Začali častější pauzy. Konečně jsme dorazili na Rusavu:-)  Hurá se občerstvit do restaurace:-)! Přes moje návrhy ohledně autobusové zastávky , tím pádem delší pauzy a více času na občerstvení,  Ivetka zavelela a hrrr na Hostýn!!!  Před námi už byl vlastně pořád stoupák až ke kýženému cíli…. Nasadili jsme tempo a traktor, co se nás snažil dohonit rychlostí 10km/h měl dlouhou dobu co dělat, aby nás předjel:-))  Chvilku před 16 hod. jsme dorazili!!! Na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to!!!!:-)) . Cesta nám trvala krásných 10 hod. Ivetka se vrhla na nakupování upomínkových dárkových předmětu na připomenutí akce Hostýn …. dobyt. Já se kacířsky vrhl směr stánky s pivem . Poctivě jsem šel od stánku ke stánku , ale rychleji zavírali než já byl schopen přesunu. Od 16 hod se vše v neděli zavírá . Po občerstvení a nákupech si ještě Ivetka odběhla k léčivé studánce pro vodu a pak už  jsme počkali na autobus a již nás čekala jen cesta domů. Sice jsem vypadali, že už ani nedojdeme z autobusu těch 20 metrů na vlak a že minimálně týden nebudeme schopni chůze, ale překonali jsme i ty poslední krůčky a cestou ve  vlaku se nám pak jako za odměnu ukázala nádherná duha přímo nad Hostýnem a to bylo moc pěkné podívání:-)
30km vlakem zpět uteklo samozřejmě rychleji, než cestou tam, ale aspoň jsem se mohli celou hodinu kochat tím, kudy všudy jsme to zvládli po svojich nožkách:-)

Lakrosový workshop Třinec 7.ZŠ

Na pozvání p. ředitelky Ivety jsme vyrazili , já a Ondra , směr Třinec. Dohodli jsme se na termínu 24.6.  Co nás čekalo? Prošla nám rukama celá škola od MŠ  po 5 třídy . Za dopoledne jsme trénovali  4 skupiny dětí. Ondra mně statečně pomáhal. Zkusili jsme je naučit základy práce s lakroskou, které každý hráč vlastně nejvíc potřebuje, zvednout, hodit a zvednout míč.  Po obědě jsme to samé probrali s nastávajícími trenéry ( učitelky ) A také teorii hry a pravidel . Nějak rychle běžel čas a už bylo 15 hod. A před námi cesta domů a od půl šesté trénink děti v Kroměříži. Večer jsme toho měli plné zuby……….

 

Nedělní odpoledne na Bágráku

Na nedělní odpoledne jsem půjčil nafukovací loď Pálava. Ta je vhodná píše na rychlou vodu, ale pro naučení dětí jak se chovat na kánoi, jak pádlovat  atd. mně přišla jako výborná varianta.

Přes malý zádrhel při nafukování se nám podařilo loď připravit a dostat na vodu. První plavbu jsme absolvovali kolem ostrůvku a svezli jsme mamku. Já a Ondra jsme pádlovali. Po tolika letech byl trochu problém pro mně dostat do ruky jak se loď řídí.

Pokračování textu Nedělní odpoledne na Bágráku

Helfštýn 25.6. 2014

V neděli před obědem jsme vyrazili na výlet směr hrad Helfštýn. Na hradě tento víkend probíhal festival skupin historie pořádaný skupinou Adorea z Olomouce. Andrejku ke hradu vyvezl  kůň  a má pár hezkých foteček.m_DSCN2283

Po vstupu do hradu jsme napřed navštívili hradby , kde jsme objevili velké šachy . Hned jsme si s Ondrou dali partičku. Naštěstí dopadla nerozhodně. Krásný výhled , modrá obloha až kýčovitě.m_DSCN2287

Z hradeb jsme pokračovali do nitra hradu. Na spodním nádvoří bylo první pódium a nahoře v paláci bylo druhé . Na obou probíhal nepřetržitý program od 9hod. do 18hod. Také tu bylo ležení zbrojné chásky – stanový tábor kde přebývali aktéři festivalu. Mohli jsme shlednout historické skupiny od Vikingů po první republiku. Dále plno stánků a atrakcí. Andrejka si prošla stezku hledání pokladu a po jeho objevení získala sladkou odměnu. Po tom co jsme si prošli celý hrad jsme se usadili u prvního pódia  a bavili se u představení  skupiny Adorea . Hodně jsme se nasmáli. potom si Ivetka s Ondrou vyšlápla na věž a kochala se výhledem a já si povídal s kamarády co jsem mezi aktéry představení našel a přitom kontroloval Andrejku co pokračovala ve sledování dalších představení.

Na závěr jsme chtěli ještě stihnout šachy na hradbách , ale už  bylo zamčeno.

Hezký výlet to byl. Krásná současnost opraveného hradu v konfrontaci s vlastními vzpomínkami z vandrů kolem Helfštýnu 😉

FOTO

Výlet na MUNU 7.5. – 9.5. 2014

Konečně zase výprava z města. Teď jsme vyrazili na Munu. Co to je Muna? Je to areál bývalého vojenského prostoru nad Mikulovicema u Jeseníku. Kde jsme od Brontosaurů získali objekt, který s lakrosáky a kamarády dáváme do obytného stavu.

Již ve středu po práci jsme vyrazili směr Jeseníky. Cesta byla obohacena deštěm a mlhou. To na náladě většině nepřidalo. Cestou jsme ještě nakoupili v Šumperku. Přes mlhu na Červenohorském sedle jsme v pořádku dorazili k našemu objektu. Zatopili jsme, povečeřeli a šli spát. Naštěstí ráno nám ukázalo hezčí tvář. Sluníčko a modrá obloha. Ivetka a Ája spali až do 11 hodin. Já nachystal snídani, připravil motorovou pilu , křoviňák. Měl jsem v plánu požnout kolem sochy lakrosáka na křižovatce před budovou a kolem celého objektu. A přitom nařezat nějaké dřevo.

krovin2 krovin krovin1

 

 

 

 

Po pozdní snídani jsme vyrazili na výlet. Poprvé jsme se dali cestou necestou. Prostě po loukách nahoru nad objekt směr Ondřejovice. Sluníčko zvedalo náladu a kochali jsme se výhledem. Našli jsme pěknou, schovanou chatičku a podle mapy jsme chtěli najít kapličku. To nám již nebylo souzeno. Ája již nějak nemohla, do toho zahrozil velký mrak. Tak jsme to otočili a přes les jsme se vraceli. Já obohacen o náklad za krkem. Ája se nesla…. no což chybí mně fyzička tak sem to pojal jako trénink a donesl Áju lesem přes kopec, skalky až k objektu.

Pozdní oběd, mírný odpočinek a pak jsem požnul co jsem si naplánoval a dokonce více než jsem čekal. Pak navezl dřevo, za velké pomoci Áji  a pořezal na polínka zásoby navezené od návštěvníků z minulého a předminulého víkendu.

Večer jsme si pustili s Čerty nejsou žerty, mamka teda již dávno spala, než nás zradila baterie v noťasu. A šli taky spát. V pátek byl plán že zajedeme na indiánskou louku a pokročíme v práci na wigvamu. Je potřeba dodělat palandy. Za pomoci Ivetky a Áji, řezali mně nosné sloupky pro palandy, jsem to zvládl dle časového plánu. Spáchal jsem koupel  v potoce, převlekl z montérek do skoro oblečení mezi lidi a vyrazili jsme směr Velké Losiny. Desítky let jezdíme kolem a ještě jsme nenavštívili ruční papírnu. Na nápad mně přivedla Ája. Na vycházce přišla řeč na stromy a papír. Prohlídka byla zajímavá, doporučuji. Pak ještě probouzející kafíčko a hurá domů.