Archiv štítku: Cancák

Konečně odpočinek – Muna 17. – 19.11 2017

 

Konečně jsme v pátek brzo ráno v 11 hodin dopoledne vyrazili směr Muna na třídenní volno smrsklé do dvou dnů … 😉   Oproti poslední pracovní návštěvě Muny jsme nemuseli likvidovat stopy a životy myší ….. asi je dorazila chladící kapalina z rozhryzaného chladícího boxu do tašky ….. .  Takže jsme jen zatopili ,. uklidili , skříně sestavili , a naplnili , dřevo pořezali  a konečně byl čas na roztřílení modelů letadýlek vzduchovkou  a protáhnout luky ………   Také jsem si udělal noční procházku do hlídkového perimetru u Jánošíků .

 

Harc mezi svátky 28. – 30. 12 Chřiby 2016

Tak nějak v rozvernosti vznikl nápad na harc mezi svátky. Na lesácké táboření se mně nechtělo , ale doma zůstat taky ne. Tak jsem navrhl kamarádovi procházku na tři dny, lépe řečeno dvě noci . Splnil jsem jeho podmínky 1) nebude to do kopce  2) nebude to z kopce 3) nebude zima 4) nebude pršet a mokro …… prostě jednoduše splnitelné podmínky 😉  . Pravda v úterý to vypadalo že jsem nesplnil podmínku mokro, když kamarád přijel do KM pršelo . Ale  druhý den když jsme vyrazili od nás z domu ….. bylo modro , slunečno a na prosinec i teplo . Krátká jízda autobusem a byli jsme na startu. Překvapil jsem jej již tím že od startu jsme šli dolů z kopce . To ze svých Valach nezná . No a tak nám to vydrželo tři dny. Sluníčko , modro , mrazivo , sucho . V hamakách se dobře spalo . Obešli pár starých trampských míst , pár skal , studánek , hospod, rozhleden , zřícenin . Prostě pohodová třídenní procházka 😉

II. Letní dovolená 15. – 20.8. 2016

Udělal jsem si ještě jeden týden dovolené , zajímavé jdeto …… Hlavní činnost byl nátěr domu , nebo vlastně dodělat . Podle fotek se dá udělat obrázek kolik to bylo práce ….. na začátku jsme na to byli tři  Ondra , Aja a  Já 😉 Nakonec jen sám , samotinky . Napřed stěnu a potom dveře a okenice…… Při těch metrech jsem si vybavil marnost natěrače Červeného trpaslíka . Ale já to zvládl 😉

Dovolená na Muně 2016 od 24.7 do 7.8

Konečně dovolená ……. hurá . V neděli jsme vyrazili na Munu . Cesta v pohodě. Na místě jsme obnovili sociální vybavenost – rozjeli sprchy , zapli elektřinu a plyn pustili 😉 . Večer bylo první kino a pak každý večer. První čtyři dny jsme měli i sousedy o dva baráky vedle. Nakoukli k nám i dva španělé. Jejich pohodová angličtina narazila na mou masa Bob angličtinu. No pokecali jsme si ……. . Další dny jsme přeskládali long house do úplně jiné podoby , ale vlastně se nic pro skeptiky nezměnilo 😉 . První týden byl pracovnější  a druhý více o výletech a příležitostné práci. Fotky řeknou více než mé neumětelství při skládání slov…….

 

Vandr Jeseníky 1.7. – 4.7. 2016

V pátek 1.7.   po obědě,  jsem se synkem vyrazil vlakem směr Muna. Do večera jsme přes Polsko na Munu dorazili . V noci dorazil také Keny se synem. V sobotu jsme vyrazili na Rejvíz . Po odpočinku na Rejvízu směr Lurdská jeskyně a Drakov. Další den kolem Kvinburku na starý camp. V pondělí směr Zikyho bouda kolem dalších skal a campů . Závěrem hnusný sestup do Vrbna ……..

PS: Opět jsem nezvládl nafotit naše hamaky v akci 😉

 

Muskwa Anorak …….

Asi tak tři roky zpět jsem si koupil plátno s myšlenkou že ušiji pro sebe anorak . Až teď jsem našel čas a odvahu . Použil jsem plátno od Svitapu , 100% bavlna v ripstopu s nano úpravou . Lehké , prodyšné a vodo odpudivé . Jak moc odolné vodě to ukáže čas. Před lety jsem si ze sekáče koupil anorak z Norska, oranžové barvy. Kamarádi znají . Ten jsem použil za vzor střihu . Nechtěl jsem jej rozstříhat , takže překreslení střihu nebylo až tak přesné. Napřed jsem si ušil z vlněného flauše zateplení . Až potom jsem střihl do nano plátna . Ušití kapuce …. to byl zážitek . Pak plno dalších střiho vychytávek …….. a výsledek se nějak dostavil . výlet 015 výlet 019 výlet 020 výlet 021 výlet 022 výlet 023 výlet 024 výlet 025 výlet 027

Moravské táboření v Čechách ……………

Tento víkend 26. – 28.2  proběhlo táboření na tábořišti u Kárčího . Pravda plán byl že bude na “ Nové louce“ v Jeseníkách . Mělo to být jarní setkání lesáku na Moravě. No nepřál nám byrokrat a na poslední chvílku bylo povolení staženo  .  Naštěstí se rychle našla dobrá duše a nabídla alternativu. Bylo krásně , mrzlo, slunce se ukázalo, po lese prošlo, z luku střelilo  a mnoho disputací vedlo . Co z toho vzejde ukáže čas .

CAM02626

Svatba na Naději

Indiánská svatba , kamarád s Kroměříže se rozhod že spáchá indiánskou a legitimní svatbu zároveň . Tak se jelo na Naději . Hurá za Liberec 😉 Pěkná loučka uprostřed lesa . Klidný kout . Měli jsme mít louku jen pro naši akci . A ejhle ……. voni tam přijeli taky budovatelé tábora , který měl proběhnout na začátku prázdnin . Trochu to rozhodilo pohodu , ale nakonec se to dohodlo ke spokojenosti všech. Slavilo se již od pátku , takže někteří svatebčané byli pro slavnostní den již unaveni . Bylo krásné počasí s malou přeháňkou a odjed jsme stihli ještě před bouřkou 😉

 

French and Indian War reenactment – Manévry 2015

Před 14 dny jsem si udělal radost a vyrazil na jarní akci, kdy dospělí se mění v děti a hrají si bojovou hru jako účastníci pionýrských …. pardon dnes skautských táborů 😉 .

man 2015

 

Trochu vážněji, jde o akci kde se jen netáboří , ale je snaha přiblížit vzdáleně podmínky bojů  v pohraničí mezi Anglií a Francií v Severní Americe . Každý rok se mění role . Jednou pochodují Angličané a Francie brání vesnice , pevnůstky. A další rok se role prohodí.

Akce začíná v pátek večer a většinou aktivní činnost končí v sobotu večer . Někdy dříve a někdy později. Takže od pátečního večera jsou účastníci na obou stranách nesmiřitelní soupeři.  Po ukončení poslední šarvátky kdy zvítězila jedna či druhá strana se vše přátelsky oslaví u různých pikniků, různě po tábořišti . Těžká jsou nedělní rána ……..

A takhle to vypadá ………

Nová práce ……. ?

Koncem ledna po neúspěchu ve výběrovém řízení ve firmě Agamě , druhé místo. Jsem nakonec skončil  ve firmě Expres centrum , která zajišťuje rozvoz zásilek pro firmu GLS  na zlínském kraji.  Protože jsem se o práci u nich zajímal již koncem roku a aktivně jsem se svezl párkrát po rajónech a užil si  celý pracovní proces, tak jsem již byl okamžitě poslán na rajon , který se nějak uvolnil a musel se rozvést.  První den , byl dost hnus , skončil jsem o půl osmé a to jsem celý rajon ani nedal. Druhý den byl již o něco lepší . A teď již jezdím od Kroměříže na Chropyň , Hulín, Holešov a končím na začátku Bystřice pod Hostýnem. A k tomu okolní vesnice. Takže zjednodušeně něco jako severní  okraj Zlínského kraje.

Zatím to jde. Pravda bál jsem se aklimatizační choroby  a taky se to stalo. Minulí týden byl zážitek po fyzické stránce. A poslední dva dny taky pár zrad od auta a v pátek počasí 😉  . Ve čtvrtek jsem nemohl po doručení balíku v Kyselovicích otevřít dveře do kabiny. Naštěstí mně pozvali na kafe a při tom jsem uvažoval jak na to. Po hledání jsme v dílně našli klíč 8 a podařilo se mně odmontovat zadní přepážku , která odděluje řidiče a nákladový prostor . A jak jsem plech uvolnil a dostal dovnitř ruku . Otevřel jsem dveře zevnitř. A mohl jet dál 😉  A druhý den v Chropyni  jsme chtěl pokračovat v jízdě sešlápnu pedál spojky a chci zařadit a prásk a pedál byl chluchej. Zavolal jsem na Depo že jsem nepojízdnej a za 40 minut dorazila náhradní dodávka, přeložili jsme balíky a hurá dál na rajon. Spoždění by se nemuselo tak projevit , ale nastali během dne komplikace  s řidiči , kteří nezvládli návěje sněhu a kluzkou silnici . Pod Kostelcem u Holešova  jsem čekal až se uvolní cesta . Odtahovka tam nakládala auto co zablokovalo cestu . Policie to patrolovala. Naštěstí jsme nečekali dlouho. A po každé když jsem vyjel z některého města  směr vesnice a volný prostor . Čekali mně závěje a led. Ale pokud člověk nebláznil v pohodě projel.  V Tučapech nad Holešovem jsem dal poslední balík a chtěl jsem jet domů. Ale on tam byl sjetý do příkopu sypač a jedno osobní auto . Tak jsem raději 400 m couval než tam čekat až se to uvolní . No prostě u této práce se člověk nenudí ………………….

Březová kůra versus Já

Mnoho let jsem při toulkách lesem potkával pokácené březové kmeny a někdy jsem si při té příležitosti vzpomněl že Indiani, Laponci používají kůru k výrobě nádob.  Párkrát jsem to zkusil a pořád to nebylo ono. Přece jen jsem nějak proti sklizni kůry ze živých stromů jako to praktikují tradiční národy.

Až loni při toulkách kolem Cimburku jsem narazil na čerstvě pokácené břízi a dokonce velké kusy hladké kůry. No neodolal jsem a přes dotazy dětí , když už půjdeme jsem vytrval a natěžil něco kůry.  Po 42 letech jsem se dočkal 😉

Doma jsem kůru uložil tak aby nepřeschla, prostě jsem ji nechal na zahradě pod přístřeškem . A na podzim už je vlhka dost.  Jak jsem jel na táboření tak jsem si vzal kůru a loubky  ať se nenudím.  A začal jsem opracovávat kůru . Před tím jsem zhlédl pár videí , jak vyřezat zámky a jak udělat dno a vršky.  A pak jsem si to vyzkoušel v reálu. Čištění kůry od vrstev , jak docílit tuhosti a jak zase tvárnosti . No bavil jsem se. Přestože jsem na táboření asi připadal spolu táborníkům jako magor co pořád má něco v ruce a šoulá  kůru nebo plete koš .

už mám pár nádob hotových .  A pár ještě čeká na víčka .

-M-

MUNA – vánoce 2014

Ráno na štědrý den jsme vyrazili na Munu.  Letos jen na 5 dnů. Loni jsme byli na Muně až do 1.1.2013 .
Cesta na Munu proběhla v pohodě. Před Olomoucí jsme doplnili nádrž naturalem za 29.90… . Kochali jsme se novinkama na trase přes Červenohorské sedlo. Letos jsme tudy jeli prvně
Po pár zastávkách na dokoupení nutných věcí a dobrého kafička na Albertu v Šumperku jsme dorazili na Munu. Začlo chystání vánočního večera. Vyložit auto, navézt dřevo a zatopit. Vybrat vánoční stromek ( před uřezáním mu vysvětlit proč jej potřebujeme a čemu bude nápomocen) .
Na přání dětí byli hranolky se smaženým sýrem a po maminčině procházce se nadělovali, rozbalovali dárky . Po vytvoření velkého nepořádku z balícího papíru jsme si pustili na našem kině pohádku a pár Comebacku.
Velice jsme ocenili letošní akci zaizolování komínu. Okamžitě po zatopení v kamech se projevilo teplo v chalupě a i největší zimovřivci se pohybovali v triku.
Další den jsme se šli projít na vrchol nad Munou. Jestli se nepletu názvu Strážný. Nedošli jsme na něj 😉 , děti to opět přestalo bavit a proto byli pro delší cestu, ale nebyla do kopce. Ale podívali jsme se na nám známá pěkná místa a já objevil místo kde na jaře možná natěžím březovou kůru.<br>
A v pátek se to stalo! Ráno byl za dveřmy sníh…. to bílé neznámé
A začlo dětské blbnutí na sněhu. Zkoušení lyžáků, lyží. Kompletace běžek s botama a k tomu přehazování vázání. Improvizované opravy. Velké nadšení s první vrstvičky sněhu vyvolalo velké plány , které sabotovali vykukující kamínky spod sněhu.
V sobotu “ napadla“ další vrstvička sněhu. Na běžkách to esm tam i klouzalo. Nejvíce začal padat sníh v den odjezdu, v neděli. Děti blbly na sněhu a my rodičové uklízeli a nakládali věci do auta. Kolem 12 hodiny jsme vyrazili k domovu. Poplašné informace v rádii se ve skutečnosti ukázali jako nepodložené. A nebo mám jiné vnímání pro zhoršený stav sjízdnosti silnic.