Archiv štítku: táboření

Harc mezi svátky 28. – 30. 12 Chřiby 2016

Tak nějak v rozvernosti vznikl nápad na harc mezi svátky. Na lesácké táboření se mně nechtělo , ale doma zůstat taky ne. Tak jsem navrhl kamarádovi procházku na tři dny, lépe řečeno dvě noci . Splnil jsem jeho podmínky 1) nebude to do kopce  2) nebude to z kopce 3) nebude zima 4) nebude pršet a mokro …… prostě jednoduše splnitelné podmínky 😉  . Pravda v úterý to vypadalo že jsem nesplnil podmínku mokro, když kamarád přijel do KM pršelo . Ale  druhý den když jsme vyrazili od nás z domu ….. bylo modro , slunečno a na prosinec i teplo . Krátká jízda autobusem a byli jsme na startu. Překvapil jsem jej již tím že od startu jsme šli dolů z kopce . To ze svých Valach nezná . No a tak nám to vydrželo tři dny. Sluníčko , modro , mrazivo , sucho . V hamakách se dobře spalo . Obešli pár starých trampských míst , pár skal , studánek , hospod, rozhleden , zřícenin . Prostě pohodová třídenní procházka 😉

Dovolená na Muně 2016 od 24.7 do 7.8

Konečně dovolená ……. hurá . V neděli jsme vyrazili na Munu . Cesta v pohodě. Na místě jsme obnovili sociální vybavenost – rozjeli sprchy , zapli elektřinu a plyn pustili 😉 . Večer bylo první kino a pak každý večer. První čtyři dny jsme měli i sousedy o dva baráky vedle. Nakoukli k nám i dva španělé. Jejich pohodová angličtina narazila na mou masa Bob angličtinu. No pokecali jsme si ……. . Další dny jsme přeskládali long house do úplně jiné podoby , ale vlastně se nic pro skeptiky nezměnilo 😉 . První týden byl pracovnější  a druhý více o výletech a příležitostné práci. Fotky řeknou více než mé neumětelství při skládání slov…….

 

Vandr Jeseníky 1.7. – 4.7. 2016

V pátek 1.7.   po obědě,  jsem se synkem vyrazil vlakem směr Muna. Do večera jsme přes Polsko na Munu dorazili . V noci dorazil také Keny se synem. V sobotu jsme vyrazili na Rejvíz . Po odpočinku na Rejvízu směr Lurdská jeskyně a Drakov. Další den kolem Kvinburku na starý camp. V pondělí směr Zikyho bouda kolem dalších skal a campů . Závěrem hnusný sestup do Vrbna ……..

PS: Opět jsem nezvládl nafotit naše hamaky v akci 😉

 

Muskwa Anorak …….

Asi tak tři roky zpět jsem si koupil plátno s myšlenkou že ušiji pro sebe anorak . Až teď jsem našel čas a odvahu . Použil jsem plátno od Svitapu , 100% bavlna v ripstopu s nano úpravou . Lehké , prodyšné a vodo odpudivé . Jak moc odolné vodě to ukáže čas. Před lety jsem si ze sekáče koupil anorak z Norska, oranžové barvy. Kamarádi znají . Ten jsem použil za vzor střihu . Nechtěl jsem jej rozstříhat , takže překreslení střihu nebylo až tak přesné. Napřed jsem si ušil z vlněného flauše zateplení . Až potom jsem střihl do nano plátna . Ušití kapuce …. to byl zážitek . Pak plno dalších střiho vychytávek …….. a výsledek se nějak dostavil . výlet 015 výlet 019 výlet 020 výlet 021 výlet 022 výlet 023 výlet 024 výlet 025 výlet 027

Moravské táboření v Čechách ……………

Tento víkend 26. – 28.2  proběhlo táboření na tábořišti u Kárčího . Pravda plán byl že bude na “ Nové louce“ v Jeseníkách . Mělo to být jarní setkání lesáku na Moravě. No nepřál nám byrokrat a na poslední chvílku bylo povolení staženo  .  Naštěstí se rychle našla dobrá duše a nabídla alternativu. Bylo krásně , mrzlo, slunce se ukázalo, po lese prošlo, z luku střelilo  a mnoho disputací vedlo . Co z toho vzejde ukáže čas .

CAM02626

Svatba na Naději

Indiánská svatba , kamarád s Kroměříže se rozhod že spáchá indiánskou a legitimní svatbu zároveň . Tak se jelo na Naději . Hurá za Liberec 😉 Pěkná loučka uprostřed lesa . Klidný kout . Měli jsme mít louku jen pro naši akci . A ejhle ……. voni tam přijeli taky budovatelé tábora , který měl proběhnout na začátku prázdnin . Trochu to rozhodilo pohodu , ale nakonec se to dohodlo ke spokojenosti všech. Slavilo se již od pátku , takže někteří svatebčané byli pro slavnostní den již unaveni . Bylo krásné počasí s malou přeháňkou a odjed jsme stihli ještě před bouřkou 😉

 

French and Indian War reenactment – Manévry 2015

Před 14 dny jsem si udělal radost a vyrazil na jarní akci, kdy dospělí se mění v děti a hrají si bojovou hru jako účastníci pionýrských …. pardon dnes skautských táborů 😉 .

man 2015

 

Trochu vážněji, jde o akci kde se jen netáboří , ale je snaha přiblížit vzdáleně podmínky bojů  v pohraničí mezi Anglií a Francií v Severní Americe . Každý rok se mění role . Jednou pochodují Angličané a Francie brání vesnice , pevnůstky. A další rok se role prohodí.

Akce začíná v pátek večer a většinou aktivní činnost končí v sobotu večer . Někdy dříve a někdy později. Takže od pátečního večera jsou účastníci na obou stranách nesmiřitelní soupeři.  Po ukončení poslední šarvátky kdy zvítězila jedna či druhá strana se vše přátelsky oslaví u různých pikniků, různě po tábořišti . Těžká jsou nedělní rána ……..

A takhle to vypadá ………

Táboření u Přelouče

V pátek jsme po obědě vyrazili na táboření do rovin okolo Labe. Stihli jsme na loučku dorazit za světla. Pomohl jsem trochu se stavbou wigvamu Petovi a postavil si svůj přístřešek , zapálil oheň . A již byla tma. První večer je vždy takový seznamovací a plánovací . Co bude celé táboření programem.  V noci byla dost velká zima. Nad ránem se to trochu oteplilo. Takže z dek se moc nechtělo.  Ale co už, vstal jsem, zašel na dřevo. Našel si opěrátko k sezení u ohně. V sobotu přijížděli další táborníci.  Někteří propadli blížící se zimě a dělali dost aktivně dřevo. Naštěstí les byl plný borovicových sušek . Jak se lidi postarali o bydlení , otop, tak se začali věnovat zábavě. Vycházky do okolí, lukostřelba, soutěže, projížďky na kanoi na lesním kanálu.  Každý večer byl pln veselého vyprávění v některém wigvamu. Prostě pohoda .

Já si užíval táboření, klidu . Věnoval se výrobkům z březové kůry, pletení koše podle nového vzoru.

Táboření dopadlo výborně, hned by člověk vyrazil znovu.

Odkaz na fotogalerii aktivnějšího fotografa M. Svobodová

Velikonoční táboření na Naději 18.4. – 21.4. 2014

Je to již hodně let co jsem byl na Naději. Nějak jsme pocítili deficit v návštěvnosti táboření na starých místech, kde jsme prožívali své mládí.

Moje rodina vyrážela v sobotu brzy ráno. Probouzeli jsme se spíše cestou než hned . V řízení jsem se střídal s Ivetkou a dokonce jsme vsunuli zastávku v Jičíně s procházkou centrem. Někteří se odhodlaně vydrápali na věž. Potom jsme se trochu zamotali, kudy a kam. Ale to jsme zvládli.

Zbytek cesty už uběhl relativně v pohodě. Trochu jsem se neorientoval, paměť mně mátla. Přece jen to před léty vypadalo trochu jinak. Nakonec jsme se, ale našli. Odnosili jsme věci na tábořiště( lesáci trochu těžili, jako by měli les vracet v restituci). Za použití několika kolíků a jedné tyče postavil něco jako jehlan z jedné plachty a pro lepši pohodu trochu dopomohl tříyardovkou. Udělali ohýnek a vrhli se na přípravu večeře. Při tom všem jsme se pozdravili s táborníky , kteří dorazili o den dřív. Spát jsme šli docela brzo. Protože jsme byli od rána nevyspaní.

V neděli jsme si udělali procházky na oba konce údolí. Napřed směr Antonínovo údolí a odpoledne na nádrž Naděje. Při tom jsme provětrali luky a šípy.  Na tábořišti se nejvíce vyřádili děti. Každý stan dovezl v průměru dvě děti, tak to byla dobrá smečka. Rodiče se nejvíce bavili nad historkami z dob kdy jsme se neviděli a kdo si vzpomněl tak hodil do placu dokonce společnou vzpomínku. A nejvíce se táborníci bavili u vyprávění o hobby. Tak nám v poklidu plynul čas.

V pondělí ráno se trochu času věnovalo vzpomínce na národní zvyky a hned po snídani jsme se vrhli na balení. Což se nám oplatilo. Jen co jsem do auta dal poslední věc a uložil Bety ……začalo pršet.

A již jen slabých pět hodin a byli jsme doma.

FOTO: